Historie

Obecní policie patří k institutům, které nejsou z pohledu historického vývoje v podmínkách českých zemí novinkou. Ani České Budějovice nebyly výjimkou.

Ve středověkých Českých Budějovicích příslušel výkon soudní policejní správy rychtářskému úřadu. Ten disponoval několika ozbrojenými biřici, kteří byli pravděpodobně ubytováni v Panské ulici. Jejich úkolem byl dohled nad bezpečnosti, mravností a čistotou ve městě, nad konáním trhů, zatýkání a věznění osob, které pořádek porušovaly. Vojensko policejní charakter měla také funkce čtvrtníků, či čtvrtních hejtmanů. Ti dohlíželi na pořádek v příslušných městských čtvrtích a organizovali záchranné práce v případě živelných pohrom. Čtvrtníci byli městem vypláceni ještě koncem 19. století.

Teprve změny v politickém systému, které přinesly Tereziánské reformy po polovině 18. století přinesly policejní sbory v podobě, kterou známe dodnes.

V případě královského města České Budějovice bylo v roce 1849 zřízeno státní četnictvo, které nahradilo zaniklý represivní článek vrchnostenských orgánů. Vojensky organizovaný četnický sbor měl samostatnou bezpečnostní funkci a zároveň dohlížel na chod městské policie. Zpočátku mužstvo tvořilo 8 pěších a 4 jízdní četníci, 2 strážmistři a velitel.

Vedle četnictva vznikla v Českých Budějovicích samosprávní městská policie, která v roce 1850 zaměstnávala 2 policejní komisaře a 12 strážníků. Postupem let se stav mužstva pozvolna rozrůstal. Součást bezpečnostních složek města tvořili také ponocní, kteří byli městem vypláceni do počátku první světové války.

Od 6.11. 1874 měla městská policie samostatný status a nové služební instrukce. Byla organizována po vzoru státní policie a její působnost zasahovala i na některé okolní obce. Českobudějovický městský policejní sbor patřil k největším samosprávním sborům v českých zemích. Dělil se na uniformovaný policejní sbor a civilní neuniformovaný sbor stráže bezpečnosti. Počet zaměstnanců se pohyboval na hranici 100 mužů.

Ilustrační foto: Sbor strážníků

Uniforma českobudějovické městské policie byla výrazně ovlivněna silnou německou komunitou. Strážníci proto měli prušácké „piklhaubny“ – přílby se štítkem vpředu i vzadu a s lesklou kovovou špicí nahoře. Vpředu na přílbě byl velký mosazný znak města s rytíři po stranách a mosaznou pásku nad štítkem. Na černé blůze vojenského střihu s dvouřadým zapínáním, fialovým lemováním a vyložením měli strážníci ve službě upevněný mosazný půlměsíc s osobním číslem. Na boku nosili šavli se stříbrným, fialově protkaným střapcem. K uniformě nosili bílé rukavičky.

Městská policie využívala prostory v přízemí radnice. Na Senovážném náměstí, před pozdější budovou Jihočeského muzea, byly roku 1876 vystavěny policejní kasárny pro uniformovaný sbor, tzv. policajtský dům, zbořený v roce 1965.

Roční náklady na činnost městské policie činily v roce 1900 75.175,- korun. Počet obyvatel tehdy v Českých Budějovicích dosáhl výše 45.259.

Po roce 1918 došlo k modernizaci městského bezpečnostního sboru. Uniformy se postupně přiblížily jednotnému vzoru „prvorepublikových policajtů“. Přílby ztratily kovové špice, znak města nahradil jednotný zlacený odznak s policejním monogramem RČS ohraničený kruhem z lipových listů, pod kterým byl umístěn štítek s identifikačním číslem strážníka. Ve výstroji se objevily také čapky pro strážníky se štítkem tzv. „brigadýrky“. Strážníci byli nadále vyzbrojeni šavlí, ale ta se stále více stávala odznakem moci, jako donucovací prostředek byly používány obušky. Ve dvacátých letech se také ve výzbroji městské policie objevují pistole. Výzbroj i výstroj se takřka shoduje se státní policií.

Bylo zřízeno fotografické oddělení s ateliérem, zavedena byla rozsáhlá kriminalistická i daktyloskopická kartotéka. Hlídková služba stráže i dopravní služba byly řízeny po vzoru státní policie.

Provozováno bylo také policejní muzeum s cennými doklady zločinecké činnosti, starými zbraněmi, fotografickými snímky z dřívější působnosti policejního sboru, ale i s pracemi některých delikventů po dobu jejich vazby.

V roce 1921 žilo v Českých Budějovicích 57.619 obyvatel. Českobudějovický policejní úřad zaměstnával počátkem 20. let 7 kancelářských sil, 4 detektivy, jejichž počet byl roku 1926 zvýšen na 8, dále 2 osoby pověřené vyšetřováním spisů, 3 zřízence pro věznici a postrk, 1 zřízence pro kontrolu stráží, 1 pro evidenci koní, trhů a cen potravin, 1 pro evidenci psů a 86 příslušníků uniformované policie rozdělených do 3 rot. Celkový počet všech zaměstnanců tedy činil 109 osob.

Státní policii zastupovalo ve městě Okresní četnické velitelství, na kterém vzhledem k přítomnosti samosprávního policejního úřadu působilo v počátkem 30. let 20 století pouze 6 četníků a jejich velitel.

Do roku 1936 vzrostly roční náklady na činnost městské policie na 2.275.748,- korun. Jejich výše společně s politickými poměry přiměly městský úřad, aby po vzoru jiných měst požádal o zestátnění svého policejního úřadu. K převzetí českobudějovické městské policie státem došlo 14.12. 1936. Tehdy zahájilo v Českých Budějovicích činnost Policejní ředitelství s expoziturami v Prachaticích a Českém Krumlově. Město i nadále přispívalo na jeho činnost.

Úplný zánik komunálních policií přinesl až rok 1945 a vytvoření jednotného Sboru národní bezpečnosti. Do roku 1990 žádné obdobné složky neexistovaly a jejich vznik umožnil až zákon v roce 1991, který svěřil obcím do samostatné působnosti i zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku.

Současná městská policie byla v souladu se Zákonem České národní rady č. 553/1991 Sb. zřízena obecně závaznou vyhláškou města České Budějovice ze dne 7. července 1992. Městská policie České Budějovice sídlí v ulici Jaroslava Haška.

Městskou policii řídí primátor města, který je nadřízen všem zaměstnancům městské policie.